Jdeš, jsi tečkou, a všechno, co vidíš, je ti obdarováním

Jdeš, jsi tečkou, a všechno, co vidíš, je ti obdarováním

Rozhovor s Pavlem Kolmačkou
Petr Motýl

Pavel Kolmačka (*1962) patří v české literatuře k nejvýraznějším autorům z generace narozené v šedesátých letech minulého století. Nepublikuje mnoho, ale každá jeho knížka je literární událostí, událostí nikoliv vzbuzující mediální dobový ohlas na české literární scéně, ale událostí, která trvá a přetrvává, které čas nic neubírá, ale která naopak v čase vyvstává, září stálým světlem na literární obloze, na níž vybuchují a zhasínají novy a kterou hlučně prolétávají komety, aby zakrátko zmizely v tmách. Ne tak světlo poezie Pavla Kolmačky, to svítí a hřeje, k němu je možné se vracet s jistotou, že tu je. Pavel Kolmačka vydal básnické sbírky Vlál za mnou směšný šos (1994), Viděl jsi, že jsi (1998), Moře (2010) a román Stopy za obzor (2006). Žije v Chrudichromech u Boskovic, učí na gymnáziu v Letovicích.