Těžká cesta

Změny v mezinárodních vztazích, v nichž se v šedesátých a počátkem sedmdesátých let 20. století střídaly tendence k uvolnění s prvky prudkého zostření mezi oběma světovými tábory, a současně změny uvnitř římskokatolické církve (II. vatikánský koncil) vytvořily podmínky pro řešení některých sporných bodů mezi československou vládou a Vatikánem, k nimž patřilo jmenování nových biskupů, „případ“ Josefa Berana a obsazení pražského arcibiskupství, situace řeckokatolické církve apod. O jednáních, jejich protagonistech na obou stranách sporu, z nichž ovšem jen jedna měla opravdový zájem na řešení prospívající církvi, o osobnostech, které stály v zákulisí jednání-sporů, ale i o církevně-společenských souvislostech pojednává Karel Kaplan, znalec poválečného vývoje Československa.

Karel Kaplan, přední český historik, se narodil v roce 1928 v Horním Jelení na Pardubicku. Po vyučení se soustředil se na studium dějin politického vývoje ČSR po druhé světové válce, v roce 1965 se habilitoval. V první polovině šedesátých let působil v ideologickém aparátu ÚV KSČ jako konzultant pro historii. To mu umožnilo přístup k dosud utajovaným materiálům. Ve druhé polovině šedesátých let se stal zástupcem ředitele Historického ústavu ČSAV a v roce 1968 se angažoval v tzv. obrodném procesu, mj. se podílel na přípravě Akčního programu KSČ. Po okupaci sovětskými vojsky byl propuštěn ze zaměstnání, vyloučen z KSČ a začátkem roku 1972 zatčen. Za svoje aktivity proti husákovskému normalizačnímu režimu měl být soudně stíhán, proces se však nekonal. V roce 1976 odjel se svou ženou legálně do SRN a o rok později mu ministerstvo vnitra ČSSR odňalo státní občanství. Kaplan se stal externím spolupracovníkem Collegia Carolina v Mnichově, spolupracoval s rozhlasovými stanicemi Hlas Ameriky, BBC, Deutsche Welle a především se Svobodnou Evropou. Po rozpadu komunistického režimu v Československu se vrátil do vlasti a 1. října 1990 se stal vědeckým pracovníkem nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, který pomáhal budovat. Výsledky jeho badatelské práce tvořily po léta základ publikační aktivity ústavu.