Mezi minulostí a budoucností

Eseje Hannah Arendtové zařazené do sbírky Mezi minulostí a budoucností, které nyní český čtenář poprvé dostává do rukou v úplnosti, jsou strhujícím čtením, a to v několikerém ohledu. Jako filosofická zkoumání nabízejí hluboký a originální pohled na klíčové koncepty a ideje starověku, jež pro nás dodnes hrají nezastupitelnou roli, a jako politické úvahy odhalují stránky našeho současného veřejného života, jejichž význam si lze uvědomit právě jen na pozadí staleté tradice, která je utváří. Myšlení Hannah Arendtové má však ještě jednu nevšední kvalitu: je krásné. V některých okamžicích vystupuje Arendtová snad až k jakési syntéze filosofie a poezie, kdy samotná síla jejího myšlení uchvacuje a vypovídá přinejmenším tolik jako závěry, k nimž dospívá. Jak ostatně Arendtová sama říká, jde jí o to, jak myslet, nikoli jen co si myslet a jaké pravdy vyznávat.

Hannah Arendtová byla po mnoho let univerzitní profesorkou politické filosofie na Nové škole pro sociální výzkum (The New School for Social Research); působila také jako hostující profesorka Výboru pro sociální myšlení na Chicagské univerzitě. Je autorkou knih Eichmann v Jeruzalémě (česky Mladá fronta, 1995), O revoluci, Stav člověka, O násilí (česky OIKOYMENH, 1995), Původ totalitarismu (česky OIKOYMENH, 1996) a Život ducha (česky 1. díl: Myšlení, Aurora, 2001).