Spiritualita ve filmu

Kniha zkoumá způsoby, jimiž může být v audiovizuálních dílech vyjádřena náboženská zkušenost. Výklad rozlišuje tři základní, jen zčásti se překrývající oblasti: duchovní film, náboženský film a spirituální film. Porovnává nejinspirativnější teoretické přístupy k náboženské dimenzi v kinematografii (A. Ayfre, P. Schrader, R. Holloway, P. Fraser, V. Suchánek, J. Valušiak, M. Marczak, G. Deleuze, D. Bordwell, A. Tarkovskij aj.), které se více či méně shodují v názoru, že pohyblivé obrazy disponují specifickými nástroji k zobrazení posvátna a tyto nástroje lze popsat jako jistý styl. Soubor operací, jimiž se filmové vyprávění dostává do vztahu k transcendenci, navrhuje autor analyzovat jako tzv. spirituální modus. Lze ho dosáhnout konvenčními symboly, intertextovými odkazy, ale i specificky filmovými prostředky, z nichž kniha věnuje pozornost zejména vyjádření transcendentního času a tzv. atributu pasivity. Některé filmy se spirituálnímu modu přibližují také zvláštní vyprávěcí perspektivou či důrazem na intenzivní konkrétnost předmětného světa. Práce se zaměřuje na díla klasiků spirituálního filmu (C. Th. Dreyer, J. Ozu, A. Tarkovskij) i na autory současné (B. Tarr, A. Zvjagincev), včetně příkladů z mimoevropských kulturních okruhů. Závěrem se autor zamýšlí nad otázkou, zda lze spirituální filmy najít také v české kinematografii.

Jaromír Blažejovský (1957) vyučuje na Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU v Brně, jako host přednášel na VŠMU v Bratislavě, UP v Olomouci, SU v Opavě, UK a FAMU v Praze. Zabývá se zejména kinematografiemi střední, východní a jihovýchodní Evropy, Asie a Latinské Ameriky. Publikoval v časopisech Film a doba, Iluminace, Cinepur, Kino-Ikon, ve filmologických a historických sbornících, v Divadelních novinách a v revui Teologie & Společnost (dříve Teologický sborník). Absolvoval gymnázium v Zastávce u Brna a FF MU, pracoval jako učitel na SOU obuvnickém v Třebíči-Borovině (1981–1985) a jako redaktor kulturní rubriky jihomoravského deníku Rovnost (1985–1997), kde se od roku 1977 věnoval filmové kritice. Od podzimu 1976 působil v hnutí filmových klubů, mj. jako dramaturg FK v Brně a v Rosicích, člen rady AČFK, lektor (Letní filmová škola, semináře ve Veselí nad Moravou, v Krnově aj.) a porotce na festivalech (Fribourg, Cottbus, Karlovy Vary, Brněnská šestnáctka).