100 let chrámu Nejsvětějšího Srdce Páně v Brně-Husovicích

Při příležitosti stého výročí posvěcení kostela v Brně-Husovicích vydáváme obsáhlý sborník, jenž se snaží zachytit co možná nejvíce z historie tohoto chrámu i při něm založené farnosti. Nejrozsáhlejším příspěvkem je text brněnské hi­storičky Jany Kubíčkové, která na základě důkladného zkoumání archivních materiálů líčí dramatické okolnosti přípravy i samotné výstavby kostela. Autorka živě popisuje prostředí prudce se rozrůstajícího proletářského předměstí přelomu 19. a 20. století, založení Kostelní jednoty i hledání financí pro stavbu, v čemž se svými vynalézavými postupy osvědčil hlavní iniciátor celé akce, kněz František Venhuda. V dalších příspěvcích je představen architekt kostela Karel Hugo Kepka a podrobně popsána architektura a výzdoba umělecky originálního chrámu. Následující texty jsou věnovány dění v nově zřízené farnosti, nechybí vzpomínky pamětníků a medailony významných osobností spjatých s Husovicemi - blaho­slavené Marie Restituty, Albína Kvity, Dominika Pecky, Stanislava Krátkého a dalších. Závěrečná část knihy přibližuje současné aktivity v tomto velmi živém brněnském farním společenství: bohoslužby, pravidelné akce, činnost farní rady i mnoha dobrovolníků zajišťujících nejrůznější práce spjaté s chodem farnosti; jsou tu uvedeny počty věřících a v neposlední řadě je popsán postup generální opravy kostela. Text doplňuje téměř 300 fotografií, často unikátních, zvláštní pozornost zasluhují historické záběry ze samotné stavby kostela.

Snažíme-li se dnes oživit fungování naší společnosti podporou místních občanských aktivit, neměli bychom přehlédnout ty tradiční, a asi proto méně nápadné. Farnost je dnes často téměř poslední živou lokální buňkou z kdysi nesmírně široké palety nejrůznějších organizací, které byly založeny a udržovány obětavou činností mnoha nadšených dobrovolníků. Podobně je tomu v současné době i v Husovicích, a to paradoxně přesto, že zde kostel a farní společenství  byly původně pociťovány jako něco cizorodého a násilně včleněného do tohoto převážně dělnického prostředí. Jestliže je dnes bývalý střed obce vybourán a nahrazen rušnou křižovatkou, politická samospráva sloučena s dalšími, dosti odlišnými oblastmi a přesunuta mimo území Husovic, pak pro vnímání místní identity zůstala asi nejdůležitější právě nevšední silueta husovického kostela. O jeho historii se mnohé dozvíte v této publikaci.