Dělník a měšťan

Vznik dělnictva jako společenské třídy patří mezi nejdůležitější události moderních dějin jak z hlediska sociální historie, tak z hlediska studia politických dějin. Bádání nad otázkami souvisejícími s tímto procesem se stalo v minulosti předmětem politických tlaků a po listopadovém převratu bylo starší generací badatelů prakticky opuštěno. Takto vzniklou mezeru v naší znalosti zmíněných procesů se snaží zaplnit předložená publikace, opírající se o metodologické podněty německé, rakouské a britské historické vědy a důkladný pramenný výzkum, který má za cíl nově formulovat zásadní poznatky o společenské situaci v městech raně moderní éry, především s ohledem na vývoj vzájemných vztahů měšťanstva a dělnictva. Míra a intenzita jejich zájmového střetu na jedné straně a pochopitelně také oboustranně výhodné spolupráce na straně druhé je nahlížena pomocí mikrohistorických sond a příkladů z šesti moravských měst a směřuje k obecnějším otázkám míry plurality a demokracie společnosti českých zemí v pozdní éře c.k. mocnářství, k její schopnosti integrovat menšiny a vytvořit jim dostatečný prostor k artikulaci jejich specifických zájmů, k míře revolučnosti socialistického dělnického hnutí a k řadě dalších.

Lukáš Fasora (1972), pracovník Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá především dějinami městské společnosti v českých zemích a střední Evropě v 18.-20. století, mj. procesem konstituování komunálních elit, otázkami sociální mobility a vzdělávání, problematikou sekularizace apod. Byl autorem nebo spoluautorem četných článků a odborných publikací, např. Svobodný občan ve svobodné obci? Občanské elity a obecní samospráva města Brna 1851-1914 (2008), Masarykova univerzita v Brně. Příběh vzdělání a vědy ve střední Evropě (2009; s Jiřím Hanušem), výstupů projektu Člověk na Moravě v 18.-20. století (2004-2010), Jihlava: historie, kultura, lidé (2009) a řady dalších.