Diktátoři v kině

Peter Demetz zachycuje pozoruhodný svět kinematografie coby nástroje i oběti propagandy v rukou diktátorů. Přibližuje filmy, které viděli a do jejichž podoby nezřídka zasahovali, režiséry, herce i herečky, jež zbožňovali. Film Viva Villa! patřil k Hitlerovým nejoblíbenějším: v jeho hlavní postavě, mexickém lidovém tribunovi Pancho Villovi, poznával sám sebe. Joseph Goebbels však tento film považoval za příliš nebezpečný, aby ho pustil do běžné distribuce. Goebbels diktoval v nacistickém Německu nejen výběr programu kin, jako autor a dramaturg se na utváření filmů ve stále větší míře i sám podílel. Také Stalin, který si význam filmu uvědomil poměrně pozdě, se bezprostředně vměšoval do filmových produkcí. Výrobu filmů reguloval dokonce i Lenin, jehož zájem poutaly především průmyslově a politicky zaměřené naučné snímky. Avšak propagační potenciál kina rozpoznal a využil jako první Mussolini. Zestátnil veškerý filmový průmysl a zřízením Cinecittà se pokusil vybudovat jakýsi fašistický Hollywood.

Peter Demetz (1922) je germanista, literární vědec, kritik a překladatel. Narodil se v Praze v německo-židovské rodině, za okupace byl totálně nasazen a posléze vězněn v táboře pro židovské míšence. Po válce studoval bohemistiku, germanistiku, anglistiku a filozofii na Karlově univerzitě, kde získal doktorát. V roce 1949 odešel do exilu, od roku 1953 žije v USA. Habilitoval se na Yaleově univerzitě, kde působil až do svého emeritování v roce 1991. Peter Demetz se specializuje na náročná témata literární teorie a překladatelství, je mezinárodně uznávaným znalcem německé i české literatury a oceňovaným překladatelem.