Literární život po Mnichovu

Druhá republika - tedy údobí mezi Mnichovem a 15. březnem 1939 - je dodnes vnímána jako měsíce palčivého národního ponížení. Druhá republika je proto také polemickým argumentem; řeknete-li například, že šlechta v českých zemích sehrála i v moderně svou kladnou roli nebo že náboženství je samozřejmou součástí lidského údělu, pravděpodobně se dočkáte vztyčeného prstu některého levicového publicisty a pohoršeného zvolání: „To je druhá republika!" Neprůhledný a dosud horký spletenec osobních vztahů a vzpomínek na věcná historická fakta a na dávné polemiky byl už zčásti rozmotáván historiky postihujícími dobové politické dění (Jan Gebhart, Jan Kuklík: Druhá republika 1938-1939, Paseka 2004). Nejčerstvěji se chopil ožehavého tématu literární historik Jaroslav Med v knize Literární život ve stínu Mnichova. Ujal se úkolu osvětlit, jak čeští literáti prožívali spletitou situaci mezi dvěma akty vnějšího násilí, jež na podzim 1938 a zjara 1939 zničily meziválečnou ČSR. (...)