Proglas 5/2007 / Co zůstalo po volyňských Češích

Co zůstalo po volyňských Češích

Rozhovor s režisérem Andrejem Krobem

Josef Mlejnek

S divadelním režisérem a principálem Divadla Na tahu Andrejem Krobem jsem se osobně setkal někdy na samém počátku osmdesátých let ve značně neosobní situaci. Tehdy jako pracovník družstva Kovotěs přijel Andrej do Dolního Města pod hradem Lipnicí utěsnit před tuhou zimou okna chalupy našemu společnému příteli Sergeji Machoninovi. Osobně jsme se s Andrejem poznali až na počátku devadesátých let, kdy, paradoxně proti proudu, ne-li proti všem proudům, rozjížděl s divadlem Na tahu svou havlovskou sérii. Stále v něm zůstává obdivuhodná základní schopnost postavit Kolumbovo vejce přímo na hlavičku pojící se s jakousi až vynálezeckou neoblomností a umanutostí. Přitom se o něm nedá říci, že je samouk - stejně jako neherci v Divadle Na tahu také byli a jsou něco jiného než běžní ochotníci. Až zcela nedávno jsem se mezi řečí dozvěděl, že je Andrej Krob také potomkem volyňských Čechů. (...)

Proglas 5/2007