Proglas 1/2008 / Žlučovitý deník
Žlučovitý deník
Jean Clair
Útrapy, strachy a pokoření, které člověk zažil v dětství, se někdy vynořují jako staré zranění, a umí bolet s nezmenšenou silou. Tehdy, když jsme s nimi museli žít, jsme jako při otřesu mozku nic necítili, všechny síly se napínaly k cíli vydržet ty těžké roky. Ale mnohem později, po desítkách let, i v dokonalém štěstí, blahobytu a bezstarostnosti, se může probudit domněle přebolená bolest, stejně živá jako kdysi a ještě palčivější a úpornější, jako když vás nesnesitelně trápí fantomová končetina, kterou už nemáte; jako kdyby se to zranění nikdy nezhojilo a nic vám nebylo platné, že jste zestárli. (...)