Proglas 1/2008 / Revoluce na židovské ulici

Revoluce na židovské ulici

Rex A. Wade

Vloni jsme si připomněli ruskou revoluci na jaře v roce 1917, stejně jako její nešťastnější podzimní sestru. S jarní revolucí se před neruskými národy, které tvořily přibližně polovinu ruské říše, otevřely nevídané příležitosti. Za prvé se jim naskytla stejná příležitost k naplnění sociálních, ekonomických a demokratických aspirací a tužeb, kterou revoluce přinesla i ruské populaci. Za druhé, zrušení cenzury umožnilo národním mluvčím, aby svůj národ organizovali, mobilizovali a probouzeli k národnímu uvědomění. Za třetí, oslabení pozice centra usnadnilo prosazení mocenských ambicí národních vůdců. Následkem toho vznikla celá řada národních hnutí, která svými cíli tvořila širokou škálu od umírněného požadavku kulturní autonomie a respektování náboženských a etnických zvláštností, přes požadavek územní autonomie v rámci federální republiky, až po požadavek úplné nezávislosti. Požadavek národní nezávislosti se objevil především u velkých národností, zatímco menší etnické skupiny se spokojily s požadavkem kulturní autonomie. Růst průbojného nacionalismu přispěl k všeobecně rozšířenému pocitu, že vláda je nestabilní a slabá - pocitu, jenž se stal součástí politického prostředí charakterizujícího rok 1917. Tyto tendence byly o to silnější, že se nejednalo o fenomén, jehož výskyt by byl omezen pouze na ruskou revoluci, ale o jeden z projevů obecnějšího procesu celoevropského vzestupu nacionalismu a boje za národní sebeurčení na konci 19. a počátkem 20. století. Jaká však byla situace židovského národa, který prožil ve druhé polovině 19. století mnoho pogromů a který se pracně propracovával k modernímu národnímu vědomí? A do jaké míry byla jeho národní identita ovlivněna sociálními, politickými a jinými druhy identit a jak se s nimi střetávala. (...)

Proglas 1/2008