Putin není kamarád

Ano, Edward Snowden skutečně není zlotřilým agentem Moskvy a zaslouží si naši podporu. Ano, na Majdanu skutečně nebyli jen samí sluníčkoví prozápadní demokraté a máslo na hlavě mají i vůdci protijanukovyčovské opozice. Ano, je skutečně špatné, že se média ukrajinské události snaží podávat jednostranně. To všechno JE pravda. Ale to ještě neznamená, že je Vladimir Putin náš kamarád.V jistém smyslu je existence ne úplně slabého Ruska pozitivní. Lidé, kteří jsou na Západě pronásledováni, jako například Gerárd Depardieu nebo Edward Snowden, se mají kam schovat. Putin je natruc Západu s chutí přijme a ještě se u toho může tvářit jako spravedlivý mezi národy. A právě na tomto místě bychom se měli zastavit a zamyslet.

Chápu a sdílím znepokojení mnoha lidí z toho, že přinejmenším čtyři poslední američtí prezidenti šlapou po hodnotách, které reprezentuje americká Ústava, jež je pro mnohé z nás vzorem. Chápu a sdílím znechucení z nesmyslných buzerací, které nám vnucuje Evropská unie i naši vlastní zákonodárci. Rozumím nedůvěře v informace, která přinášejí naše mnohdy jednostranná média. 

Neidealizujme si však Putinovo Rusko. Možná vás tam nezavřou za hajlování jako ve střední Evropě a nemají tam tak nemravně vysoké daně jako ve Francii, ale to z Ruska ještě nedělá jeffersonovskou republiku – vzor svobody a demokracie. Určitě máme povinnost se snažit, abychom žili v co nejsvobodnější zemi. Rusko pro nás však nemůže být inspirací ani v těch nejdivočejších snech.

Jakožto zásadový odpůrce zahraničně-politického intervencionismu musím důrazně odmítnout ruský vojenský zásah na Krymu. Skutečnost, že tento poloostrov byl v letech 1783 – 1954 ruský, není argumentem pro jeho faktickou anexi. Není jím ani fakt, že Rusko o Krym přišlo jediným podpisem Nikity Chruščova a Rusové to dodneška chápou jako velkou křivdu.

Je jistě pravdou, že Rusko se snaží bránit své národní zájmy, které jsou vývojem na Ukrajině ohroženy. Nicméně co je v zájmu Ruska a co je v zájmu České republiky jsou dvě rozdílné věci. Ruské vojenské manévry v zemi sousedící se Slovenskem nejen, že nejsou v našem zájmu, ony jsou i ohrožením naší národní bezpečnosti.

Z tohoto důvodu by na místě bývala jednoznačnější reakce našich představitelů. Určitě jsme se mohli připojit k žádosti Lotyšska, Litvy a Polska, aby se NATO zabývalo ohrožením jejich území celistvosti. Stejně tak se naši představitelé měli sejít s představiteli Slovenska a jednat o společném postupu – připojit se k výše uvedeným zemím, ale třeba i mobilizovat armády obou zemí.