Emil Dlouhý-Pokorný - vráceno z distribuce (ošoupané/poškozené desky)

Námětem knihy jsou dramatické životní osudy Emila Dlouhého-Pokorného (1867–1936), dnes takřka zapomenuté postavy veřejného života konce 19. a první poloviny 20. století. Na počátku bouřlivých 90. let se stal průkopníkem křesťanského socialismu v našich zemích a řadí se k zakladatelským osobnostem katolického politického stranictví. Patřil tehdy k několika málo osobnostem, které pochopily dobové evropské trendy a pokusily se v českých zemích rozšířit myšlenky křesťanské demokracie.
Významné místo zaujímá také v dějinách české Katolické moderny jako literárně-uměleckého proudu a církevně opravného hnutí, které vystoupilo s apologií ideálů křesťanství a chtělo zastavit procesy sekularizace české společnosti. Stal se vůdčí osobností radikálního křídla modernistů v Čechách a byl znám jako břitký žurnalista a redaktor několika časopisů.
V roce 1920 navázal na svou modernistickou minulost a stal se zakladatelskou osobností národní Církve československé (husitské) a zapsal se do jejích dějin jako budovatel a nekompromisní obhájce vize demokratické a moderní církve 20. století.
Veřejné působení Emila Dlouhého-Pokorného je líčeno na pozadí jeho privátních osudů plných překážek a nepochopení, které zdolával se vší houževnatostí, poctivostí a oddaností víry ve svou pravdu.Prof. PhDr. PaedDr. Pavel Marek, Dr.
Působí na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Katolické univerzity v Ružomberoku. Zabývá se politickými, církevními a kulturními dějinami období na přelomu 19. a 20. století. Napsal řadu monografií, studií a článků, např.:
Český katolicismus 1890–1914 (2003);
Pravoslavní v Československu v letech 1918–1942 (2004);
Církevní krize na počátku první Československé republiky (1918–1924) (2005);
Arcibiskup pražský prof. dr. František Kordač (2005).