Odvážné protesty

V jeho hlase nebyl ani patos, ani hrdost. Ve srovnání s postoji Anny Politkovské, zavražděné investigativní novinářky, jejíž případ se nyní v Moskvě otevřel, neudělal nic výjimečného. Ale v dnešním Rusku znamenala odvaha Jevgenije Kolesova, pokrývače ve středním věku, který byl v tomto případě zvolen jako porotce, největší projev úcty jejímu životu. Kolesov se z rádia dozvěděl, že on společně s dalšími devatenácti porotci požádali soudce, aby soud probíhal za zavřenými dveřmi. Několik hodin předtím odmítl podepsat požadavek na neúčast médií při řízení. Šokován touto lží kontaktoval liberální rádio Echo Moskvy a veřejně vše oznámil. Nelíbilo se mu, že vypadá jako zbabělec. Nemohl by prý být součástí takového procesu, protože malá lež vede k velké.

Po několika dnech úpěnlivého mlčení soud otevřel řízení veřejnosti – a Kolesov byl zbaven funkce porotce. Co obyčejné Rusy ohromilo, bylo, že moskevský pokrývač si dal tu námahu a povstal. Novaya Gazeta, deník, pro který Anna Politkovská pracovala, napsal, že Kolesov ukázal jinou společnost od těch „beztvarých, nehybných, rozhořčených a dobrovolně poslušných lidí“, která se až donedávna schovávala. Organizace hájící práva občanů měly v Rusku vždy plno práce, ale nebyly podporovány širší veřejností. Ale vše se může změnit, když jsou lidé nervózní. 29. listopadu vyšlo na 200 lidí moskevského předměstí do ulic na protest proti napadení mladého novináře, který psal o zkorumpovaných úřednících. Protestující neměli ani zahalenou tvář. Mnozí, kteří ještě před rokem o politiku neměli zájem, dnes zpozorněli. Asi nejsymboličtější akt revolty se stal na cestě vyjadřující moc Kremlu. Doprava na trase, která spojuje Kreml a vládní sídla, se každý den zastavuje, když premiér Vladimir Putin a prezident Dimitrij Medvěděv jedou do práce. Vysoce postavení byrokraté a ochranka proletí auty s modrými majáčky po speciálně vyhrazeném pruhu, zanechávajíce za sebou obyčejné Moskvany v koloně. Před pár dny došla moskevským řidičům trpělivost a tento pruh také použili. Překvapení dopravní policisté nemohli stovky aut zastavit a museli je nechat jet. Řidiči patrně nezmění zvyky mocné ruské byrokracie, stejně tak veřejnosti otevřený proces Anny Politkovské patrně neodhalí, jaké politické síly stály za její smrtí. Tyto události ale naznačují, že i přes vládní snahy je v Rusku stále patrná občanská vitalita. Krize, která na zemi dopadá, by mohla ještě nějaké protesty podnítit. Riziko ale je, že by Kreml mohl naopak svoji represivní politiku ještě přitvrdit.

Z The Economist, 6. prosince 2008, přeložil a redakčně upravil Jan Klusáček.