Církve 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii-vráceno z distribuce (lehce ušpiněná, poškrabaný přebal)

Církevní dějiny tvoří nedílnou součást národní historiografie a sdílejí všechny její osudy. Zejména ve druhé polovině 20. století bylo dějepisectví v Československu těžce postiženo politickým totalitním režimem nastoleným v roce 1948. Proto je možné reflektovat existenci řady deficitů a dluhů, jež stojí před historickou obcí na prahu 21. století jako úkol i výzva k nápravě tohoto stavu. To znamená také současně reagovat na nové podněty, které přináší evropská a světová historiografie. Zejména tyto motivy vedly tři pořadatelské instituce - Katedru histórie Filozofickej fakulty Katolíckej univerzity v Ružomberku, Katedru historie Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Centrum pro studium demokracie a kultury v Brně - k přípravě mezinárodní vědecké konference na téma „Církve 19. a 20. století ve slovenské a české historiografii".

Hlavním záměrem pořadatelů konference se stalo zhodnocení stavu výzkumu moderních církevních dějin v širším chápání a pojetí v období let 1848-2000 na území Slovenska a českých zemí. Referáty měly reagovat na stav historiografie v jednotlivých dějinných fázích a úsecích (1848-1918, 1918-1945, po roce 1945), reflektovat syntézy a klíčové historické práce, monografie a klíčová pojednání, která lze označit za posun ve výzkumu určitého tématu. Významné místo patřilo rovněž hodnocení historiků, kteří podstatně přispěli k výzkumu církevních dějin v celostátním měřítku, případně v regionech. Pořadatelé počítali s tím, že konferenční jednání obsáhne celou šíři církevních dějin jak ve smyslu tematickém (historie, teologie, politika, umění, literatura, sociologie, školství atd.), tak ve smyslu zachycení všech křesťanských církví (katolické, pravoslavné, protestantských, starokatolické, československé husitské atd.) a dalších církevních organizací. Předkládaný sborník je výsledkem zmíněného konferenčního úsilí.