Řeč o Bohu - vráceno z distribuce (mírně ušpiné/poškozený přebal)

Josef Petr Ondok (1926–2003) se narodil v jihočeských Mydlovarech. Maturoval na Jirsíkově klasickém gymnáziu v Českých Budějovicích (1946) a poté studoval teologii v brněnském semináři a filosofii na Masarykově univerzitě. Po zrušení seminářů v roce 1950 dokončil teologii soukromě a v červnu 1951 tajně přijal kněžské svěcení. Studium filosofie však dokončit nestihl, jelikož byl v září 1951 zatčen a z politických důvodů vězněn až do května 1963. Po amnestii pracoval jako stavební dělník v JZD a od roku 1966 jako technik v Botanickém ústavu ČSAV v Třeboni. V době politického uvolnění na konci 60. let dokončil v Brně své vysokoškolské vzdělání a získal doktorát z logiky u Pavla Materny prací o interogativní logice (1969). Jako odborný a později vědecký pracovník, který se specializoval na aplikaci matematického modelování a systémové analýzy pro ekologické procesy, působil v třeboňském Botanickém ústavu do roku 1991. Téhož roku vyhověl žádosti zakladatelů Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a ujal se přednášek z filosofie a etiky. Současně působil i na Biologické fakultě téže univerzity, kde se habilitoval pro obor ekologie.

Bibliografie J. P. Ondoka zahrnuje přes sto přírodovědeckých studií, dvě desítky filosofických a teologických článků a několik knižních titulů, které jsou z větší části plodem jeho pedagogické činnosti na Jihočeské univerzitě: Důkaz nebo hypotéza Boha? (Svitavy 1998), Člověk a příroda. Hledání etického vztahu (Kostelní Vydří 1998), Bioetika (Svitavy 1999), Bereme smích vážně? (Svitavy 2000), Přírodní vědy a teologie (Brno 2001), Čmelák asketický. Úvahy o křesťanské spiritualitě (Svitavy 2004), Bioetika, biotechnologie a biomedicína (Praha 2005), Muklovský Vatikán (Brno 2005).

V knize Řeč o Bohu podává J. P. Ondok základní charakteristiku analytické filosofie – tj. filosofie „obrácené k jazyku“, orientované na logickou formalizaci jazyka a analýzu užívání přirozeného jazyka – a ukazuje některé možnosti využití metod této filosofie v teologii. Autorovi nejde o propagaci nějakého nového paradigmatu v teologii, ale spíše o vyplnění mezery v české teologické literatuře, v níž podle jeho názoru ve spektru různých filosofických východisek, která dnes teologie používá, není dostatečně zastoupeno právě východisko inspirované metodami analytické filosofie. Jakkoli se Ondok snaží ukázat co nejširší paletu možných aplikací, vynechává s ohledem na čtenáře, který není sběhlý v současné logice, některé náročnější detaily analytické filosofie, takže kniha jistě osloví nejen logiky a stoupence analytické filosofie, ale též nejširší teologickou obec, religionisty a filosofy náboženství.