Existence a hodnota

V knize vzpomínek Čtrnáctero zastavení poznamenal Bedřich Fučík o Janu Čepovi a jeho psaní: „Přicházel i později s několika popsanými listy, v nichž nebylo takřka jediného škrtu nebo opravy, a s rozpaky říkával: ‚To jsem psal pro tebe,‘ jako například svou tragickou ocelorytinu Člověk na silnici.“ Čepův přítel, literární kritik, redaktor autorových textů a ve třicátých letech ředitel nakladatelství Melantrich, které tato díla vydávalo, bezpochyby znal zblízka způsoby jeho tvorby; přesto jsme si pokládali otázku, zda jsou jeho tvrzení o tvorbě takřka čistopisů zcela v souladu s podobou dochovaných rukopisů, dnes uložených v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze. Mnohé autografy spisovatele vskutku postrádají razanci škrtů a úprav, jež nacházíme u jiných literátů (Josefa Hory, Františka Halase, Ivana Olbrachta a dalších), přesto se v jeho pozůstalosti dochovala celá série raných fází produkce, autorových konceptů, prvopisů, zápisníků a deníkových zápisů, které dávají tušit, že genetická zkoumání mohou vnést nečekané světlo do poznání autorovy poetiky, do vývoje díla i samotné Čepovy osobnosti. V naší knize se skrze rukopisná zkoumání chceme zamyslet nad vztahem existence a hodnoty, situace a víry, jež formovaly autorův svébytný myšlenkový svět, a mimo jiné se ptáme na autorovy postoje v myšlenkových proudech jeho doby, ať už je řeč o novotomismu, existencialismu a dialogickém personalismu.

Petr Komenda (*1975) vystudoval bohemistiku na FF UP v Olomouci, kde též absolvoval doktorské studium. V letech 2002–2004 působil jako lektor českého jazyka v Katovicích, od roku 2004 pracuje na Katedře bohemistiky FF UP v Olomouci. Edičně nachystal k vydání spolu s Janem Zatloukalem Čepovy rozhlasové přednášky pro RFE Kniha týdne (2015), v dalším svazku spolu připravili Čepovy Meditace (2019). V roce 2022 připravil k tisku knihu V setmělém horizontu, obsahující edici Čepova deníku, také zápisníků a pracovních textů z let 1929 až 1943 i s doprovodnou studií a komentáři. Vydal publikaci Ediční příprava korespondence (2008), spolu s Richardem Změlíkem připravil antologii tematologických studií Kapitoly z literárněvědné tematologie (2020). Ve svém bádání se zabývá zejména textologií, versologií a interpretací básnických textů. Publikoval v časopisech Česká literatura, Slovo a smysl, Aluze, Literární archiv, Bohemica Olomu­censia, Stredoeurópske pohľady, Slavica Slovaca aj.

Obsah

1. Existence a hodnota

2. Rukopisné a textové úpravy v díle Jana Čepa

3. Zrození jitřního zraku. Od juvenilní tvorby a povídky „Návrat“ k Vigiliím

4. Geneze románu Hranice stínu. Transformace bernanosovské inspirace v román „setkání s druhým“

5. Zápisky Jiljího Klena: akt psaní a hodnotová transformace

6. Čepovy válečné prózy. Geneze Tváře pod pavučinou a Polní trávy za německé okupace

7. Čepova esejistika, publicistika a přednášková činnost v letech 1926–1946

8. Jan Čep a křesťanský personalismus

     I. Ideový vývoj Jana Čepa: od novotomistických inspirací ke křesťanskému personalismu

     II. Katoličtí intelektuálové v čase krize a Jan Čep v časopisu Vyšehrad: léta 1945–1948

9. Závěr (situace a víra)