0
Zhasnuto
V podvečerním
větru
slepice oken
pouští krev korouhví.
Ještě jsme letos
nekrouhali zelí,
ještě jsme…
A ve dvoře není
slévaný pach.
Z dálky
kohouti oken
skrz
vybité listí,
už ani kopřivy
nežhnou:
ještě jsme
a už ani.
(Rozhovory běloby)
(…)
