Friedmanovy myšlenky žijí dál

Ve věku 94 let zemřel v Kalifornii Milton Friedman, profesor Stanfordovy univerzity, obhájce svobodného kapitalismu, muž, který ovlivnil politiku a hospodářství 20. století. Jeho knihy začaly záhy po roce 1989 vycházet i v češtině a ještě před pádem komunismu ovlivnily Fried­manovy práce myšlení Václava Klause a dalších pozdějších tvůrců hospodářské politiky.

Milton Friedman se narodil roku 1912 v New Yorku v rodině přistěhovalců z Podkarpatské Rusi. V roce 1933 vystudoval ekonomii na Chicagské univerzitě, kde byl později v šedesátých a sedm­desátých letech profesorem a kde spolu s dalšími badateli vytvořil tzv. chicagskou školu ekonomie - názorovou platformu, která se stala významnou protiváhou socializujícím tendencím v oboru. Profesoři z Chicaga obhajovali svobodnou tvorbu cen na trhu oproti cenovým regulacím, a to i u cen, jako je úrok nebo kurz měny. V roce 1976 získal Friedman za svůj přínos ekonomické vědě Nobelovu cenu.

Milton Friedman byl obhájcem tzv. záporné daně pro lidi s příjmem pod nezdanitelným minimem. Takováto „daň naruby" by podle něj mohla nahradit stávající sociální dávky, které odrazují od práce.

Friedman se svou ženou Rose založil Nadaci pro svobodu volby ve školství. Nadace obhajovala systém, který by přinesl konkurenci do sektoru vzdělávání. Rodiče dětí školou povinných by získali od státu kupony, kterými by mohli platit za vzdělání, a to jak na státních, tak i na soukromých školách, přičemž takto vzniklá konkurence by zvýšila kvalitu školství.

V sedmdesátých letech Friedman podnikl řadu přednášek v Chile a jeho kolegové z Chicaga radili Pinochetově vládě v ekonomických otázkách. Chile následně zprivatizovalo státní majetek, liberalizovalo ceny a záhy se stalo ekonomikou s nejrychlejším růstem životní úrovně v regionu. Chilský penzijní systém se stal jedním ze vzorů k provádění penzijních reforem.

Friedmanovy názory v měnových otázkách jsou v ekonomii známé jako monetarismus. Friedman dokázal, že inflace je vždy a všude peněžní jev. V sedmdesátých letech, kdy politici běžně sváděli inflaci na svévoli ropných šejků, ukazoval, že jedině nárůst peněžní zásoby, způsobovaný vládou či centrální bankou, je pravou příčinou inflace. Friedman přinesl jasné doporučení: centrální banka má tisknout peníze mírně a plynule, aby výsledkem bylo jen nulové nebo velmi mírné zvyšování cenové hladiny. Toto doporučení se později stalo politikou mnoha centrálních bank.

Friedman rovněž doporučil uvolnit měnové kurzy. Kurz by měl být ponechán trhu jako každá jiná cena v ekonomice. Jen volný kurz umožňuje docílit stability domácí cenové hladiny. Dnes jsou mírná inflace a volně plovoucí kurz považovány za samozřejmost.

Když v roce 2002 vznikla jednotná evropská měna euro, byl to krok proti mnoha Friedmanovým doporučením. Fixní kurzy či jednotná měna podle Friedmana neumožňují hladké přizpůsobování přeshraničních toků peněz a mohou vést ke zpomalení růstu, zvýšení nezaměstnanosti a rozkolísání inflace. Friedman tehdy předvídal rozpad eurozóny do patnácti let. Za deset let zjistíme, zda se mýlil, či zda byla jeho predikce správná.

Milton Friedman pomohl v 60. a 70. letech zvrátit trend zvyšování daní a rostoucích zásahů státu do ekonomiky. Je autorem řady konceptů, které se v době zrodu zdály radikální, ale dnes jsou všeobecně považovány za správné. Milton Friedman byl jedním z největších ekonomů 20. století a je jisté, že jeho dílo a myšlenky jej dlouho přežijí.