Gao Xingjian – Chuť tuše za oběma světy

  O dramatikovi a spisovateli čínského původu Gao Xingjianovi (nar. 1940) se toho v poslední době napsalo docela dost na to, že překlad jeho Hory duše do češtiny se teprve připravuje k vydání (na jaře 2010 ho vydá Academia). Vzhledem k autorově hostování na Pražském festivalu spisovatelů bylo samozřejmě v hledáčku především jeho dílo psané, ale nesmíme zapomenout, že Gao se začal věnovat malbě ve stejný okamžik jako psaní - jeho tuše se vystavují v galeriích po celém světě a my máme za to, že to není jen z důvodu Nobelovy ceny za literaturu, které se mu v roce 2000 jako prvnímu čínsky píšícímu autorovi dostalo. Mimochodem sám rád připomíná, že: „Lidé mě dnes znají spíš jako spisovatele, ale v dobách, kdy mě nikdo neznal, mě přeci jen živila malba, na to se nesmí zapomínat..." Toto rozpoložení, neustálé přerývání a prolínání tvůrčích rovin ostatně Gao Xingjiana charakterizuje, skýtá mu útočiště i živnou půdu k formulování svého světa, ať už slovy nebo bez nich, k překonávání vyslovitelného a nazírání již za „horizont slov". „Když mám malovat, musím se nejdříve zbavit nejen slov, ale i myšlenek. Tady obraz předchází myšlenku... Pod štětcem to začne prýštit, to je šťastná chvíle malířova." (...)