Kostely dětství

Kostely dětství

Z poezie Roberta Fajkuse
Robert Fajkus

CIGARETA

 

Jako dítě jsem sedával v kuchyni na stole,

dědeček kouřil cigarety.

Zhasnuto, okno vítá v krajinách tmy.

Tam v dálce, uprostřed tušených lesů,

jediné světýlko rodvínovského kravína.

Ticho, jen noc a děj,

který se děl tiše a otcovsky,

jak dáno je to žíti dětem.

Blízko tebe rudé světýlko konečku cigarety,

majáček ve tmě, uhlík, ve kterém se Anděl Strážný

ukazuje nejmenším.

 

 

 

(...)