Kostely dětství
Kostely dětství
Z poezie Roberta Fajkuse
Robert Fajkus
CIGARETA
Jako dítě jsem sedával v kuchyni na stole,
dědeček kouřil cigarety.
Zhasnuto, okno vítá v krajinách tmy.
Tam v dálce, uprostřed tušených lesů,
jediné světýlko rodvínovského kravína.
Ticho, jen noc a děj,
který se děl tiše a otcovsky,
jak dáno je to žíti dětem.
Blízko tebe rudé světýlko konečku cigarety,
majáček ve tmě, uhlík, ve kterém se Anděl Strážný
ukazuje nejmenším.
(...)