Nebylo tam vůbec nic … nejkrásnější místo světa

Počátek příběhu je dobře známý: rok po tom, co ve Francii vyšla básnická prvotina Suzanne Renaudové v regionálním nakladatelství Pigeonnier, se o autorizaci k převodu veršů až z Československa v červnu 1923 hlásí mladý překladatel a básník Bohuslav Reynek. Ten se také téhož roku vydává do Francie, v říjnu se cestou z pouti na La Salettu zastaví i v blízkém Grenoblu, aby se s básnířkou seznámil. Po dalších třech letech, 13. března 1926, budou v kostele svatého Josefa v Grenoblu oddáni, na líbánky odjedou na jih Francie na Zlaté ostrovy a do klimatických lázní Hyères s kasíny a promenádami, které lemují vzrostlé palmy. Zde je šťastná mladá paní, nikoli však Bohuslav – ten ovšem cestou z Grenoblu ke Středozemnímu moři a zpět do Suzannina kraje Dauphiné uvidí poprvé v životě Horní Provence. Vlastně ji spíš jen zahlédne z vlaku, nasaje její vůni při čekání na přestupy a jednom noclehu. Jako se do ženy zamiloval při prvním shledání – jeho planoucích očí si tehdy všimla Suzannina maminka – tak v něm nyní žhne i láska k místům, která tehdy ještě návštěvníky téměř nepřitahují. (…)