O potřebě pesimismu

Kniha Rogera Scrutona o potřebě pesimismu (The Uses of Pesimism and the Danger of False Hopes, Atlantic Books 2010), v níž anglický filosof jako v celém svém rozsáhlém díle velmi zdařile vysvětluje a objasňuje největší bludy, které rozkládají západní civilizaci, je pro čtenáře, který prožil významnou část svého života v marxleninském táboře (míru a socialismu) podivuhodně familiérním čtením, jakýmsi dé jàvu. To přece známe, řekne si, tohle jsme zažili na vlastní kůži. Ano i ne. Totalitní systém nepochybně vycházel ze stejných jakobínských předpokladů jako dnešní tzv. levicový liberalismus, byl však staršího data, od libertariánského světa šedesátých let izolován a v mnohém tkvěl ještě v devatenáctém století. Revoluční moc byla statická, své dobové představy uskutečnila. A tak rozklad rodiny, školy, sexuální morálky i etikety postupoval v zafixované společnosti kupodivu mnohem pomaleji, než je tomu dnes ve společnosti svobodné. (…)