Obdařený lehkostí, noblesou a obrovským smyslem pro humor…

O Janu Novákovi (1921–1984), klavíristovi a hudebním skladateli, jehož významné výročí narození si letos připomínáme, se dá říci, že představuje prozatím spíše skrytý poklad české kultury. Patří přitom k univerzálním tvůrcům i interpretům a v jeho autorském curriculu jsou skladby pro komorní i symfonický orchestr, sborová hudba, skladby pro divadlo i film. O rozhovor o této pozoruhodné postavě jsme požádali Martina Flašara, docenta muzikologie na Masarykově univerzitě, který se ve volném čase věnuje hře na moderní i barokní housle a příležitostně se zabývá hudební kompozicí. Předmětem jeho odborného i popularizačního zájmu je hudba 20. a 21. století s přesahy do estetiky a filozofie médií. (…)