Písmo a obraz

Ještě než opustil tento svět, napsal Jiří Šindler toto krásné Apollinairovo čtyřverší. Vepsal je černou a červenou tuší do kompozice s básníkovým monogramem. A když je potom četl ve zšeřelém ateliéru nad Brnem, zněl jeho hlas nadějí a usmívající se oči prozrazovaly, co ještě neviděly.

Taková byla senzitivita Jiřího Šindlera. Věci všední se v jeho životě i díle prolínaly se svátečními, obestřeny laskavým humorem. Jeho imaginace měla v sobě dětskou hravost i intelektuální jiskru.

Měl, podobně jako jeho životní vzor Paul Klee, schopnost rozehrát na malé ploše příběh, harmonickou kompozici, nonsensový humor, hru paradoxu. Tato schopnost lapidárního vyjádření jej předurčila k jednomu z nejskrytějších uměleckých odvětví – k umění knihy. (…)