Role Antikrista v díle Jana Husa

Podoba eschatologie je vždy závislá na konkrétních okolnostech, za nichž vzniká. Toto tvrzení platí pro Husovu eschatologii a jednotlivé výroky o posledních věcech i pro jejich roli v Husově díle naprosto zásadně. Jsou ovlivněny konkrétní příležitostí, aktuálním církevním a společenským děním, Husovou povahou, životem i zvoleným žánrem. Navíc jedna okolnost je u Husa ovlivňuje vždy a většinou nejsilněji a zároveň ostatní rozmanité okolnosti spojuje. Je to Husova snaha napravit křesťanskou společnost, zejména klér, který ji vede, aby bylo spaseno co nejvíce duší. Hus je totiž navzdory tomu, že uznává predestinaci, zcela přesvědčen o vlivu pozemského jednání na posmrtný osud lidské duše, dále o tom, že duchovenstvo svým chováním promlouvá do tohoto osudu druhých lidí také výrazným způsobem, a v neposlední řadě o tom, že duchovní momentálně svojí katastrofální morálkou strhávají ostatní věřící na cestu k zatracení a že se proti tomu musí zakročit. (...)