„Vzhůru k nesčíslným hvězdám obrazotvornosti své“

„Vzhůru k nesčíslným hvězdám obrazotvornosti své“

Máj výtvarně symbolistick
Aleš Filip

Nová a nová vydání Máchova Máje byla příležitostí pro knižní grafiky a ilustrátory, aby dotvořili básnickou skladbu do podoby uceleného díla, syntézy slova a obrazu, krásné knihy. Prvním kulminačním bodem této snahy se stal rok 1910, rok dovršující celé století od Máchova narození, a zároveň rok založení výtvarné skupiny Sursum z autorského okruhu revue Meditace. Navzdory zrychlujícímu se střídání „-ismů" osvědčil symbolismus svoji životnost, když nepřestával přitahovat mladé tvůrce - Jana Štursu, Františka Koblihu, Jana Konůpka, Jana Zrzavého či Josefa Váchala. Petr Wittlich psal o „druhé secesi" skupiny Sursum a v nedávno vydané, převážně literárněhistorické publikaci je tato skupina uvedena do kontextu „nové moderny" let 1905-1923. Jestliže přelom druhého a třetího milénia obrátil pozornost ke „stylu 1900", jemuž dominovala organická secese, letošní letopočet by se mohl stát záminkou (byť jen vnější) k pohroužení se do „stylu 1910". Kvality jeho architektury - spojující starosvětskou krásu s moderní elegancí - vyzdvihl Josef Kroutvor v Café Fatal, snad z podobných důvodů se dostává zasloužené pozornosti výše připomenutým umělcům Sursa či jejich přímému předchůdci Štursovi. Jejich ideově důsažná symbolistická díla nesou výtvarnou pečeť elegantního, oproštěného modernismu - i s možností přechýlení do váchalovské burlesky a parodie. (...)