Budoucnost křesťanského myšlení

Budoucnost křesťanského myšlení

Claude Tresmontant

O životě a díle francouzského filozofa a biblisty CLAUDA TRESMONTANTA (1925-1997), od jehož smrti letos uplynulo patnáct let, se mnoho neví, zato jeho dílo čítá několik desítek monografických svazků. Sám byl na informace o sobě skoupý - když jsem ho v roce 1991 požádal, aby mi sdělil několik základních údajů o svém životě a duchovním vývoji, přišla mi z pařížské Sorbonny, kde tehdy přednášel, velice lakonická odpověď: „Jsem synem prostého celníka. Byl jsem vychován v militantně ateistickém prostředí. V osmnácti letech jsem se začal zabývat Svatým písmem. Začal jsem se učit hebrejsky. Věnoval jsme se studiu věd, filozofie, biblické exegezi. Teologické studium jsem podnikal na vlastní pěst, sám, neboť jsem neměl nikoho, kdo by mi pomáhal. Moji učitelé: Henri Bergson, Teilhard de Chardin, Maurice Blondel, John H. Newman." O Maurici Blondelovi a o Teilhardovi de Chardin napsal zasvěcené monografické výklady, Teilhard jej také určil za vykonavatele své filozofické závěti.
Celníci se rozhlížejí přes hory, v dialektu filozofova rodného kraje kdesi ve francouzských Pyrenejích se to řekne, snad cituji přesně, tras los montes - odtud také Tresmontant odvodil metaforicky své nejen příjmení, ale i své poslání metafyzika reflektujícího skutečnost v procesu, který jiný z jeho učitelů, Jacques Maritain, označuje slovy sjednocující rozlišování. To lze vztáhnout nejen na Tresmontantovo filozofické dílo, jehož vrcholy spadají do šedesátých a sedmdesátých let minulého století a jehož základní linie nastínil v Eseji o hebrejském myšlení, který napsal ve svých sedmadvaceti letech, ale i na jeho olbřímí exegetickou práci soustředěnou v díle Hebrejský Kristus (česky 1996, 2005) a především ve „vrácení" čtyř evangelií a Janovy apokalypsy do hebrejského originálu, jež je spojeno s novým datováním vzniku knih Nového zákona. V knize Skuteční myslitelé naší doby Guy Sorman o Tresmontantových překladech evangelií výstižně říká, že hlas Krista i hlasy apoštolů oprošťují od nepřirozenosti a že v jejich neoslabeném jazyce slyšíme týž drsný tón jako v jazyce starých hebrejských proroků. V poslední době ve Francii zřetelně ožívá zájem o jeho myslitelský odkaz. Svědčí o tom nejen nová vydání jeho dnes již klasických děl, ale i monografické práce o něm (nejnověji například Paul Mirault nebo Yves Tourenne).
Text o budoucnosti křesťanství je úryvek z delšího autorova eseje obsaženého v knize Jaká budoucnost čeká křesťanství? (Quel Avenir pour le Christianisme?) vydané po jeho smrti, která obsahuje také několik rozhovorů s ním. (...)