Čert tehdy uměl nosit i velmi honosný kabát…

Čert tehdy uměl nosit i velmi honosný kabát…

Rozhovor s historičkou Marií Mackovou
Jiří Hanuš

  Nakladatelství Karolinum vydalo v roce 2009 knihu Z dějin české každodennosti. Život v 19. století autorů Mileny Lenderové, Marie Mackové a Tomáše Jiránka, která je důkladným pokusem tematizovat dějiny české každodennosti v moderní době. Trojice probrala zásadní okruhy, s nimiž se potýkají dlouhodobě badatelky i badatelé v oblasti kulturních dějin - domov, rodina, odívání, stravování, slavení svátků, vzdělání, život v armádě, volnočasové aktivity, společenský život, četba a tak dále tvoří již konstantní obsah publikací tohoto druhu, ať již se jedná o antropologizující historii, sociální dějiny, dějiny tzv. mentalit nebo všedního dne, či mikrohistorie. Je nutné ocenit, že prezentovaná publikace obsahuje poměrně obšírný doslov, v němž jsou vyjádřeny základní obrysy evropských kulturních dějin i metodologické problémy, s nimiž se potýkají ti, pro něž jsou politické a hospodářské dějiny starého střihu již minulostí. Autoři nerezignovali také na potíže české historické komunity, která někdy zápasí s jistou „banalizací" kulturní historie, což je zřejmě jistá daň za rezignaci na velké politické a hospodářské události. Současně je zvýrazněna základní přednost dějin každodennosti a klíčové východisko k dalšímu bádání: „Víme, že se nám nikdy nepodaří zachytit ,autentický' život: vyvolaná představa o světě zůstane vždy konstrukcí, která odpovídá realitě více méně přibližně. Výroky a postoje lidí je třeba opatrně interpretovat v sociálním kontextu - tato metoda kontextualizace světů lidské zkušenosti a osobní zkušenosti zároveň umožňuje prozkoumat rozsah individuálního a jedinečného a prověřit hranice platnosti norem. Nelze posuzovat minulé z hlediska dnešních hodnotových představ, je třeba interpretativního porozumění, vždyť každá doba a každá kultura má své vlastní představy o životě a vlastní zákony, které historik musí akceptovat" (s. 411).Marie Macková, která působí na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice a Filozofické fakultě UP v Olomouci, zpracovala v publikaci mimo jiné kapitolu věnovanou náboženským i světským svátkům a slavnostem. Položili jsme jí proto několik souvisejících otázek. (…)