Fenomén Vatikán

Základní témata knihy formulují její podtituly – idea, dějiny a současnost papežství – diplomacie Svatého stolce – České země a Vatikán. Kniha má čtyři kapitoly, jimž je předeslán Úvod vysvětlující blíže téma studie a rozvržení její látky. Zejména rozvádí, proč papežové neodvozují svůj vliv v oblasti mezinárodních vztahů od svého postavení hlavy Městského státu Vatikánu, a proč naopak veškerý význam Vatikánu ve světové politice je založen výhradně na postavení hlavy katolické církve jako duchovního vůdce. První kapitola se zabývá otázkou, proč a v jakém smyslu je papež hlavou největší z křesťanských církví. Druhá kapitola podává historický přehled vývoje instituce papežství v jeho vztahu ke „světské moci“, státům a jejich vládcům; aniž může ponechat stranou nábo­ženskou roli papežů, jež je vlastním smyslem jejich existence, všímá si zejména otázky, co pro tuto roli znamenalo jejich „světské panování“ nad církevním státem, jež trvalo v různém rozsahu a podobě od osmého století až do roku 1870. Třetí kapitola předvádí moderní podobu církevního státu (vzniklou v roce 1929), v níž je tento útvar ještě zřetelněji než jeho předchůdce podřízen výkonu náboženského poslání svých vládců – papežů. Výklad o strukturách a orgánech dvojjediné instituce Vatikánu-Svatého stolce, o jejím mezinárodním postavení, smlouvách se státy i o výkonech proslulé vatikánské diplomacie je východiskem k zachycení nejnovějších dějin papežství i role, kterou tato instituce hraje v současném světě. Čtvrtá kapitola (České země a Vatikán) si všímá minulosti i přítomnosti vztahů mezi římským stolcem a českým národem v jejich politickém i náboženském rozměru. Do jednotlivých kapitol jsou zařazeny exkursy analyzující podrobněji některé zvlášť pozoruhodné nebo kontroverzní problémy z dějin a současnosti papežství (např. otázky vztahu Vatikánu k mistru Jan Husovi, „omluv“ Jana Pavla II. za historické viny církve, problém „mlčení“ Pia XII. k holokaustu, smyslu změny jmen papežů po jejich zvolení atp.).