Variety kulturních dějin

Knihu britského historika Petera Burka Variety kulturních dějin vytvářejí dvě základní analytické linie. V první v nich autor zkoumá historii a identitu oboru, přičemž se nevyhýbá ožehavým otázkám, které historiografii přinesla moderní a zejména postmoderní doba. Uvažuje nad možnostmi nových historických metod, nad „překladem“ kultury z jednoho civilizačního okruhu do jiného, nad sociální pamětí, jejím přenosem a využitím. Druhá výkladová linie představuje brilantní ilustraci vybraných teoretických problémů na pěti raně novověkých situacích (Burke je nazývá kulturními případovými studiemi a věnuje se v nich jazyku gest, hranici komična, nenápadnému půvabu Milána, veřejné a soukromé sféře v Janově a italské vysoké a lidové kultuře). Před čtenářem se tak díky autorovu vypravěčskému talentu otevřou nové a nečekané pohledy na renesanční italskou kulturní scénu a jsou mu přitom položeny základní metodologické otázky, s nimiž musí zápasit současný historik a vlastně každý vědec.Peter Burke (narozen 1937 v Londýně) patří k předním britským historikům. Zabývá se kulturními a sociálními dějinami, především italskou renesancí (v češtině vyšla jeho nejznámější kniha na toto téma pod názvem Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. MF, Praha 1996). Burkovu druhou tvůrčí polohu tvoří zájem historiografický. Napsal několik zasvěcených studií o nových tendencích a institucích, přičemž výsadní místo tvoří hlubinný popis francouzské školy Annales (v češtině vyšla čtivá publikace pod názvem Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales 1929–1989. NLN, Praha 2004). Prozatím v českém prostředí čtenářsky neznámé jsou autorovy úvahy nad sociálními dějinami jazyka, jimž se věnoval v 80. a 90. letech minulého století a které přemosťují historické a jazykovědné obory (např. The Art of Conversation. Polity Press, Cambridge 1993).

Tato kniha vychází s podporou programu Culture 2000 Evropské unie.