Dvojí tvář islámské charity

Povinné poskytování almužny je jedním z pěti pilířů islámu, který muslimům přikazuje, aby odevzdávali část svého zisku ve prospěch potřebných. Islámské charitativní organizace tímto způsobem ročně získávají nemalé prostředky, které jsou věnovány na užitečné humanitární, sociální, vzdělávací, zdravotnické a kulturní projekty. Tyto organizace však mívají také značný mobilizační potenciál a v některých případech představují organizační zdroje radikálních skupin, což lze dokumentovat na příkladech Hamásu či Hizballáhu. Předmětem této knihy nejsou legitimní organizace, které se věnují výhradně skutečné charitativní činnosti, nýbrž právě ty, které buď přímo poskytly finance islámským radikálům, nebo nedokázaly zabránit zneužití prostředků k teroristickým účelům. Kniha je rozdělena do dvou tematických částí. V první se autoři zabývají dějinami charity v islámu, v druhé se zaměřují na negativní aspekty spjaté s některými islámskými charitativními organizacemi, jejichž aktivity se točí zejména kolem džihádu a snahy o šíření islámu. Autoři jsou absolventy oborů arabistika a dějiny a kultura islámských zemí na Univerzitě Karlově. Společně prošli i studijními pobyty v Tunisku a Saúdské Arábii, během nichž také začali sbírat první poznatky k této knize, které dále obohatili během cest po dalších islámských zemích od Maroka až po Indonésii. Mgr. Ondřej Beránek, Ph.D., autor knihy Saúdská Arábie mezi tradicemi a moderností (Praha: Volvox Globator, 2007) a řady odborných článků v českých i zahraničních časopisech, začal v roce 2007 po dvouleté stáži na Harvard University působit v Crown Center for Middle East Studies na Brandeis University. Mgr. Pavel Ťupek v současné době pobývá v Egyptě, kde dokončuje svou doktorskou dizertaci zabývající se historickým a teologickým vývojem salafíjského islámu. Předkládaná kniha je výsledkem jejich prvního společného projektu, nad kterým se po letech sešli.