Náboženství a lidé západní Evropy (1789–1989) -, vráceno z distribuce(lehce ušpiněné/ poškozené)

Kniha Náboženství a lidé západní Evropy (1789–1989) se stala ve svém žánru klasikou. Reprezentuje důkladné a o prameny opřené historické bádání, věnované rozmanitým podobám náboženství v Evropě, přičemž hlavní důraz klade na srovnání Francie, Anglie, Irska, Německa, Holandska, Itálie a dalších zemí, v nichž došlo k „archetypálním“ projevům sekularizace i k projevům náboženské obrody. Autor se zabývá nejen vztahem jednotlivých států k církvi, ale také vlivem náboženství na polarizaci politiky a chováním náboženských společností vzhledem k prudkým hospodářským a sociálním změnám, ke kterým došlo v průběhu 19. a 20. století. Stranou nezůstala hluboká analýza jednotlivých náboženských směrů a hnutí, k nimž je – v našich oblastech poněkud překvapivě – začleněn i socialismus s jeho ideologickými rysy a sklonem vytvářet vlastní, společensky ohraničená ghetta; pozornost si zasloužily i náboženské formy rozšířené ve městech a na venkově, v prostředí dělnické třídy i městského středního stavu. Před čtenářem se otevírá pestrý a neustále se proměňující svět náboženské zkušenosti, zkušenosti posvátna a absolutna, svět, který je však schopen hluboce proměňovat smýšlení a jednání lidí i v těch nejvšednějších životních situacích.
Publikace se dočkala již několika vydání, neboť představuje jeden z úhelných vědeckých příspěvků přesně a čtivě analyzujících kořeny moderní doby a evropská náboženská, politická i kulturní specifika.Hugh McLeod je profesorem církevních dějin na Univerzitě v Birminghamu. Ve výuce se zabývá zejména vztahem moderních dějin k náboženským fenomenům v rámci západní Evropy. Je prezidentem CIHEC, mezinárodní organizace historiků křesťanství. 
Jeho první kniha, Class and Religion in the late Victorian City (1974), byla studií města Londýna v letech 1880–1914. Rozsah této první práce určil i obsah ambiciózního projektu s názvem Piety and Poverty: Working Class Religion in Berlin, London and New York 1870–1914 (1996), komparativních studií na téma církve, židovského obyvatelstva a lidového náboženství. McLeodova druhá kniha, Religion and the People of Western Europe 1789–1970 (1981), která byla přepracována a pod pozměněným názvem vydána v roce 1997, právě vychází v českém překladu. Další svou prací míří birminghamský odborník do druhé poloviny 19. století a vydává ji pod názvem Religion and Society in England 1850–1914; mimo jiné v ní využil materiálů, které sesbírali pionýři orální historie v 60. letech 20. století. Jeho dosud nejdiskutovanější publikací je monografie Secularisation in Western Europe 1848-1914 (2000), která srovnává náboženské trendy v Anglii, Francii a Německu, vztahy státu a církve, národní identity a projevy individuální víry. Profesor McLeod editoval několik významných sborníků, z nichž nejvýznamnější je 9. svazek monumentální řady Cambridge History of Christianity, který pod názvem World Christianities c.1914–c.2000 vyšel v roce 2006.V současné době Hugh McLeod píše práci o náboženské krizi v roce 1960 a o náboženství a sportu v moderní Británii.