Od krevní msty k postsocialismu - vráceno z distribuce, mírně poškozený obal

Kniha sleduje antropologický zájem o Balkán – od prvních výzkumů jihoslovanské zádruhy přes poválečná zkoumání urbanizace a kolektivizace až po studium postsocialismu či komunistické nostalgie. Autorka se zaměřuje na to, jaké otázky si antropologové zabývající se Balkánem kladli, jak byl Balkán konstruován v antropologické imaginaci a čím výzkumy na Balkáně přispěly k rozvoji antropologické teorie. Zároveň se snaží odpovědět na otázku, čím se antropologický přístup liší od lokálních badatelských tradic a jak antropologie přispěla k poznání Balkánu. Řada fenoménů a institucí, jež byly popsány na Balkáně, se stala součástí širšího antropologického vědění. Patří mezi ně například transhumantní pastevectví Karakačanů či Vlachů, duchovní příbuzenství (kumstvo) v Srbsku a Bulharsku, krevní msta popsaná na počátku 20. století v severní Albánii a Černé Hoře či koncept cti a studu analyzovaný v oblasti Středomoří. Balkán byl také jednou z oblastí, kde se realizoval návrat antropologie „domů“. Byly to právě výzkumy na Balkáně, které přispěly k diskusím o možnostech antropologie Evropy, o terénním výzkumu ve vlastní společnosti či obecně o antropologickém zkoumání moderních komplexních společností. Všem těmto tématům se autorka – mj. na základě vlastních terénních výzkumů – v knize věnuje.

Lenka J. Budilová je sociální antropoložka, působí na Ústavu etnologie FF UK v Praze. Dlouhodobě se zabývá problematikou příbuzenství, manželství a dědických strategií. Je autorkou několika monografií věnovaných Vojvodovu, české vesnici v Bulharsku, a mnoha odborných textů z oblasti příbuzenství, sňatkových strategií či pojmenovávání. Přeložila do češtiny řadu klasických antropologických textů od autorů, jako jsou Oscar Lewis, Judith Okely, Thomas Hylland Eriksen či Richard Jenkins. Areálově se zaměřuje na Balkán, zejména Bulharsko. Terénní výzkumy realizovala v romských osadách na východním Slovensku, v českých urbánních sociálně vyloučených lokalitách, v bulharském Vojvodovu a na jižní Moravě mezi českými reemigranty z Bulharska. (Nejen) do terénu ji doprovází její manžel Marek Jakoubek a dcery Barbora a Šárka.