O dobyvačnosti a uzurpaci a jejich vztazích s evropskou civilizací

O DOBYVAČNOSTI A UZURPACI

Ve Švýcarsku narozený francouzský romanopisec, politický publicista a také aktivní politik Benjamin Constant (1767–1830) byl jedním z nejvýznačnějších a nejvlivnějších zastánců liberalismu doby císařství a restaurace. Jeho vymezení svobody nikoli jako pozitivní účasti na politickém životě, ale negativního osvobození od vměšování vládce je dodnes východiskem, k němuž se obracejí a hlásí liberálové všech škol. V předkládaném svazku se toto rozlišení objevuje nejkategoričtěji v jedné z příloh, přednášce O svobodě u starých Řeků a Římanů ve srovnání se svobodou v moderní době, ale stejné principy obsahuje i samotný spis O dobyvačnosti a uzurpaci, který Constant napsal v roce 1813. Ten je na jedné straně ostrým protinapoleonovským pamfletem, který odmítá jak císařův vojenský expanzionismus, tak absenci konstitučního omezení jeho vlády, zároveň ale, hlavně ve své druhé části, věnované uzurpaci, je i obecnějším textem, odmítajícím jakýkoli druh despocie. Vytyčuje nároky na ustavení spravedlivé a omezené vlády a míří tak nejen na Napoleona, ale i na případnou restauraci dynastie Bourbonů. V tomto směru, po vzoru Montesquieua, považuje za ideální vzor Anglii. Naopak kriticky se vyrovnává nejen s érou konzulátu a císařství, ale také s jakobínským terorem, dobou ancien régime a politickým myšlením Jeana-Jacquesa Rousseaua a abbé Mablyho.

Matěj Metelec