Evangelium podle Jaroslava Foglara

Originální a čtivě napsaná kniha známého teologa a religionisty představuje „fenomén Foglar“ z náboženského hlediska. Rozebírá nejen vlivy indiánského totemismu a římskokatolické spirituality, ale i tajné vontské rituály, extatické stavy vyvolané nádherou přírody, posvátná místa a časy, klubovní rituály, úlohu dobra, pravdy a krásy ve foglarovských vyprávěních. Autorovi, který se důkladně seznámil s literárním a organizačním dílem autora Rychlých šípů a dalších nesmrtelných děl, jde především o působení a odezvu tohoto díla u čtenářů. Foglarovo dílo je podle Hoška neodmyslitelným způsobem svázáno s jeho mnohovrstevnatým působením na děti a mládež, jedná se tudíž o symbolické univerzum, o návod k celistvému způsobu života. Nejde pouze o nějakou volnočasovou aktivitu. Fenomén Foglar vyplnil imaginaci i konkrétní činnost několika mladých generací, což nemá v české kultuře obdoby. Pavel Hošek nabízí pro tento fenomén pojem „foglaring“ a snaží se vyjádřit jeho charakteristické rysy.

Pavel Hošek, profesor religionistiky na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy, se dlouhodobě zabývá literární tvorbou spisovatelů, jejichž dílo se dotýká duchovního rozměru skutečnosti. Napsal knižní studie o Jaroslavu Foglarovi, E. T. Setonovi, J. R. R. Tolkienovi a C. S. Lewisovi, ve kterých si všímá spirituálních a symbolických motivů, přítomných ve slavných dílech těchto autorů. Dokládá, jak tito literáti uvažovali o vlastní umělecké tvorbě a jak chápali působení krásné literatury na čtenáře. A zároveň hledá odpověď na otázku, jak správně rozumět duchovní dimenzi jejich díla. Hoškovy portréty jednotlivých spisovatelů jsou založeny na důkladném studiu dostupných pramenů včetně korespondence a také na odborném rozhovoru mezi znalci jejich díla.

„Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než jinde plují.
Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic?
Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů.
Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech
a vůně pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam
do tmy zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší.“

Jaroslav Foglar, Kronika Ztracené stopy