„Mrtvá těla jsou neosobní“

Významný německý malíř Otto Dix (1891–1969) je v českém prostředí téměř neznámý a až na několik drobných překladových textů o něm nebylo nic publikováno.1 A to i přesto, že zejména v souvislosti s první světovou válkou, jejíž sté „výročí“ si nyní průběžně připomínáme, nabývá jeho dílo na aktuálnosti. Osobitého malíře představíme ve dvou samostatných článcích. Následující text se zabývá Dixovou uměleckou reflexí Velké války, v příštím čísle představíme jeho nemilosrdné „záznamy“ dekadentní kultury výmarské republiky a jeho umělecké zrání k osobité a u nás stále nedoceněné malbě „nové věcnosti“. (…)