Německý kulturní bolševik č. 1

Německý kulturní bolševik č. 1

George Grosz – umění ve službách Kominterny
František Mikš

Berlín dvacátých let nebyl pouze dynamickým modernistickým centrem, kde se utvářel duch dvacátého století, ale také místem, kde se chystal jeho pád. Jak vzpomínal básník a kritik Hans Sahl, účastník tehdejšího kulturního dění a později významný antifašista, byla to dynamická a podivná doba, jež všechny zaskočila svou iracionalitou a krutostí: „Já sám jsem ten čas tehdy vnímal jako něco přechodného a neskutečného. Německo prohrálo ve válce a jako náměsíčník, který si neuvědomuje, kam kráčí, se najednou ocitlo v republice, na niž nebylo připraveno... Byl to čas nesmírného utrpení, kdy jste mohli vidět beznohé válečné invalidy pohybující se po chodnících na prknech s kolečky a kdy vám připadalo, že celý národ se skládá jen ze žebráků, prostitutek, invalidů a vypasených spekulantů." (...)