Moudrý, rozumný, či racionální politik?

V dobovém kontextu proměny epistemologického paradigmatu nám autor představuje dvě významné postavy renesanční skepse, ikonu tzv. politických realistů N. Machiavelliho a představitele křesťanského humanismu D. E. Rotterdamského. Rozumnost, formální logika a ostrá hranice mezi významovými binárními opozicemi prostupuje celým tímto dílem. Výsledná forma představuje svým způsobem hyperracionální komplex, který pevně podpírají dva apoštolové ratia. Hermeneutické větvení hodnot zpracované metodou obsahové analýzy a vtělené do kontextuálních metafor završuje celý proces a přitakává víceznačnému autorovu postulátu ,,smysl se tedy neztrácí v dějinách politického myšlení, ale odvíjejí se od něj". (Petr Hušek)

Ondřej Stulík pracuje jako odborný asistent na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni, konkrétně na Katedře politologie a mezinárodních vztahů. Mezi oblasti jeho odborného zájmu patří vztah politických teorií a ideologií, ke kterým přistupuje z perspektivy sociologické hermeneutiky; dále se zabývá dějinami politických teorií; a také metodou analýzy metafor, kterou aplikuje na rozličné otázky současné společnosti (například národní identitu) a na vybrané problémy společenskovědních teorií (například chápání kategorie racionality a moudrosti). Ondřej Stulík je autorem a spoluautorem několika publikací, jako například knihy Liberální demokracie (ne)rozumu (vydané v CDK), nebo Současná komparativní politologie (spolu s L. Cabadou a J. Charvátem), popř. článku Typologie dobra a zla: analýza díla O výchově křesťanského vladaře Erasma Rot­ter­damského (vydaného v časopisu Caritas et Veritas).