Od Žertu ke Slavnosti bezvýznamnosti

Od chvíle, kdy se Milan Kundera stal francouzským spisovatelem (román La Lenteur / Pomalost vyšel 12. ledna 1995), je to za patnáct let už podruhé, co některá z jeho knih (La Festa dell’insignificanza, říjen 2013) vyšla nejprve v překladu – v nakladatelství Adelphi v Miláně. 

I když jsou tyto chronologické a jazykové kotrmelce vzácné, provázely pravidelně život jeho díla a traumatizovaly jeho vztah k nakladatelské praxi. Už od objevu, který učinil v roce 1970, kdy zjistil, že francouzský překlad Žertu, vydaný v roce 1968 a vynášený do nebes samotným Aragonem, překlad, který se stal východiskem k dalším překladům v mnoha jazycích, je, aniž to tušil, barokní zradou na původním českém originálu. Představte si Boha, který odhalí, že bible v hebrejštině, jež je zárukou řeckého a latinského překladu, je už po staletí zfalšovanou napodobeninou! 

Pro Kunderu-spisovatele to bude téměř stejně drásavá zkouška, jakou bylo pro Kunderu-občana násilné a definitivní přemístění z komunistického Východu na liberální Západ v roce 1975. Přemístění z Československa pod sovětskou okupací do gaullisticko-socialistické Francie, které z něj udělalo páriu. Paříž mu nabídla pohostinství, učitelskou katedru, později i nové občanství. (…)

Z francouzštiny přeložila Nora Obrtelová.