Putna o Rusku: znovu podnětně, ale též rozporuplně

Putna o Rusku: znovu podnětně, ale též rozporuplně

Jiří Hanuš

Nové knihy Martina C. Putny Obrazy z kulturních dějin ruské religiozity jsem se po pravdě řečeno ze začátku obával. Protože znám autorovy názory na dnešní ruskou politiku, na Vladimira Putina a na situaci na Ukrajině, myslel jsem si původně, že půjde o přílišnou aktualizaci a propojení literární kritiky s politikou. V tomto smyslu jsem byl příjemně překvapen. I když autor sám píše, že „tato česká kniha o Rusku je psána v době, kdy se otázka českého vztahu k Rusku znovu stává klíčovou otázkou české společnosti“ (s. 11), tudíž její vznik je touto novou situací ovlivněn, témata jsou ale různorodá a text by mohl víceméně vyjít i v době, kdy by v Rusku vládl někdo jiný a prosperovala tam demokracie západního typu. Až na závěrečnou kapitolu, která má ostrý osten namířený k současným vládcům Ruska spojeným (podle MCP) s pravoslavnou hierarchií a v níž si autor neodpustil analýzu vystoupení Pussy Riot i hodnocení ukrajinské krize. V tomto smyslu Putnovi velice pomohlo, že knížku nepsal v posledních měsících – z toho by asi vznikl jednostranný politický traktát –, ale že její základní partie vznikly již v devadesátých letech, a to v době, kdy se Rusku a Rusku mimo Rusko intenzivně věnoval, ve své počínající akademické kariéře. Zde se ukazuje, jak ještě i v této době má cenu psát do šuplíku! Teď mohl vytáhnout starší přednášky, doplnit, přepsat, učesat – a vydat. (…)