Skoro všichni jsou už usazeni

Básník a performer-mystifikátor Eugen Brikcius se narodil 30. srpna 1942 v Praze. Po maturitě vystřídal mnoho zaměstnání (byl mj. přidavačem, řidičem, pomocným dělníkem nebo programátorem). V letech 1966 až 1968 dálkově studoval filosofii a sociologii na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, v letech 1968–1970 studoval filosofii na University College v Londýně, na konci šedesátých let pořádal happeningy, v sedmdesátých letech se živil jako výtvarník ve svobodném povolání. V letech 1973–1974 byl osm měsíců vězněn za hanobení Sovětského svazu. Filosofická studia dokončil v roce 1982 disertační prací Ontological Argument. Po roce 1980 odešel do Vídně, kde žije se ženou Zuzanou a synem Eugenem. Dnes je ve svobodném povolání, pravidelně navštěvuje Prahu. Po roce 1990 navázal na své happeningy organizováním „konceptuálních akcí“. Je členem mezinárodního PEN klubu. V posledním zhruba desetiletí vydal několik knih „básní v próze a poezii“, po nichž následovaly v těsném sledu dvě sbírky básní pouze v poezii: Mesón El Centro (2010) a Spouštění s milou (2011). Loni mu vyšla svéživotopisná próza Můj nejlepší z možných životů, k vydání je připraven „sebraný spis“ A tělo se stalo slovem. (…)