Století Mannových

V létě 1997 cestoval Frido Mann poprvé do Niddenu, malé vesnice na Kurské kose. Na vyvýšeném místě nad baltským pobřežím zde pořád ještě stál prostorný dům jeho prarodičů. Objevili tuto obec v roce 1929 při zajížďce z Königsbergu a rozhodli se, že si tam zřídí letní sídlo. Když se do tohoto hnědě natřeného dřevěného domu s doškovou střechou a modrými okenicemi v létě 1930 nastěhovali, seběhlo se sem lidí jako při nějaké lidové slavnosti. Místní oslavovali autora, čerstvého držitele Nobelovy ceny, a jeho rodinu. Také v obou následujících letech zde Mannovi strávili prodloužené prázdniny. Tuto fázi ukončil až exil. Střídali se zde majitelé a budova přestála desetiletí i různé režimy, až byla ve svobodné Litvě restaurována a slavnostně otevřena jako Kulturní centrum Thomase Manna.
Frido Mann tam byl několikrát a zažil, jak se na tomto místě na úzkém pruhu země mezi mořem a zálivem střídaly různé epochy. Každá z nich zde dodnes zanechala svou stopu. V roce 1997 cestoval do brazilské pobřežní obce Paraty, kde se narodila jeho prababička Julia da Silva-Bruhns, matka Heinricha a Thomase Mannových. Osudové cesty členů této neobyčejné rodiny, jejichž prožitky přispěly k pochopení celého jednoho století a jejichž díla se dotkla všech soudobých témat, sahaly od Niddenu až po Paraty, od Lübecku po Benátky, od Mnichova po Los Angeles, od Capri po Halifax. (…)