Tučkové bělovodská Šifra mistra Leonarda?

Nežli Bílá Voda, zřejmě životní literární dílo Kateřiny Tučkové, přišla na pulty knihkupectví, nakladatelství Host, v němž vyšla, spustilo velmi viditelnou reklamní kampaň, která vzbudila patřičný zájem širokých společenských vrstev. A podařilo se. Kniha jde na dračku, na letní dovolené jsme mezi deseti přítomnými rodinami napočítali pět, které ji tam měly s sebou. A dočkala se už kromě desetitisíců prodaných výtisků, což z ní dělá nejenom bestseller, ale i knižní událost sezóny, i Státní ceny za literaturu. Kdo by si to u tématu z českých církevních dějin pomyslel?
Anebo možná právě proto, že jde o polo-fikci z církevního prostředí? Nemá snad kniha něco (mnoho) společného s už legendární da Vinciho Šifrou mistra Leonarda? S o to většími očekáváními možná čtenáři ke knize přistupují, autora tohoto textu nevyjímaje. Nejsem literární kritik, abych hodnotil knihu po stránce kvalit jazykových a literárních. To nechávám jiným, povolanějším. Mnohokrát jsem se navíc přesvědčil, že to, co se z hlediska literatury líbí mně, se nelíbí kritice, a naopak…