Umění, mysl, neuroscientismus a humanitní vědy

Obrovský pokrok ve výzkumu mozku patří nesporně k velkým intelektuálním triumfům současné doby a poprávu učinil z neurověd velmoc mezi vědeckými disciplínami. To je dáno nejen novými možnostmi diagnostiky a terapie širokého spektra poruch a nemocí, ale především skutečností, že objasňováním biochemických a genetických procesů v lidském mozku na molekulární, buněčné a systémové úrovni neurovědy stále více přesahují z oblasti biologie a medicíny do sféry sociálních věd. Jednu z nejvýraznějších poloh současné neurovědy představuje využití technologií zobrazování mozku ke zkoumání kognitivních funkcí. Formálně je tento vývoj viditelný ve vzniku nových oborů (vedle tradiční kognitivní neurovědy kupř. sociální neurověda) a „neuro" přístupů v takových oblastech jako ekonomika a marketing, právo či etika. Neurovědy se však stále více zabývají i těmi aspekty mysli, jimž přisuzujeme klíčové místo v definování lidské podstaty a kultury - tedy oblastí, kterými se tradičně zabývají humanitní vědy, filozofie a teologie. (...)