Vztahy mezi křesťany a muslimy

V době vypuknutí první světové války se evropští křesťané ve svých modlitbách o islám příliš nestarali, protože muslimové žili v dalekých zemích. Ke konci tisíciletí však lhostejnost vystřídal intenzivní zájem křesťanů o muslimy jakožto bližní ve víře, ale i znepokojení ohledně hrozby, kterou představují muslimští extremisté pro jejich živobytí a samotné životy. V protestantských církvích ani v církvi katolické nedošlo během dvacátého století k změnám, jež by byly dramatičtější než změny v jejich postojích vůči islámu, a změny v těchto postojích byly mnohem zásadnější než v jakémkoli jiném období čtrnácti století společné historie. To bylo důsledkem celé řady navzájem propojených faktorů, jež se jednak týkaly dramatické transformace, kterou procházel islámský svět, jednak vyplývaly z čerstvých pohledů na nekřesťany a z nových postupů vůči nim. (...)