Básník a totalita

Na obálce prvního knižního vydání Prometheových jater (’68 Publishers, Toronto 1985) je použita autorova koláž. Z obrazu Hieronyma Bosche vybral jednu z hrozných tváří, posmívající se Kristovi vlekoucímu kříž na Golgotu, a umístil ji do malého zrcadla s rukojetí. Kdo bere knihu do ruky, může v zrcátku vidět vzkaz a otázku: v každém je přisluhovač zla; jak by ses zachoval tváří v tvář utrpení nevinného? Torontské vydání obsahuje další koláže s antickou a biblickou tematikou fanatismu, nenávisti a utrpení. Jak vidno, se skutečností válečného a poválečného totalitarismu se Jiří Kolář vypořádává uměleckými prostředky vrcholného modernis­mu. Sahá hluboko do mytologických a náboženských, literárních a výtvarných tradic a konfrontuje s nimi své básnické úsilí. Antickou inspiraci nachází v mýtu o Prometheovi, který trpí za vzpouru proti bohům; křesťanským impulsem je mu dantovský žánr transponovaný z Božské do „každodenní komedie“ lidí ve velkoměstě dvacátého století; zásadní vliv má český expresionista Ladislav Klíma a jeho líčení dějů v Postmortalii, kde vládne děsivý rozklad; vedle toho odkazuje na díla ruských spisovatelů Leonida Nikolajeviče Andrejeva a Ivana Sergejeviče Šmeljova: v prvním je vylíčeno Lazarovo svědectví o smrti, v druhém běsnění bolševické revoluce na Krymu. Do zrcadlového prostoru své sbírky Kolář vřadil také český překlad básně Thomase S. Eliota Dutí lidé. (…)