Exodus ruské kultury

Když byl v květnu 2000 zvolen ruským prezidentem Vladimir Putin, nikdo nemohl tušit, že k temným etapám novodobých dějin majícím své kořeny v Rusku přibude po bolševické revoluci, gulazích a stalinistickém teroru další – období jeho vlády. Celý západní svět měl za to, že Rusko perestrojkou nastoupený kurz demokratizace společnosti už nikdy neopustí. Viděno prizmatem dnešních dní šlo jen o krátkou přestávku, aby se zlo mohlo nadechnout a personifikované osobností Vladimira Putina pokračovat v generální linii nastolené Leninem a Stalinem. Válka proti Ukrajině, kterou Putin v únoru letošního roku rozpoutal, tuto skutečnost obnažila v celé její nahotě. Ideologická demagogie a propaganda se vrátily na svá místa. Seznamy nepřátel orwellovské říše, v níž válka je nazývána speciální operací, narůstají. Ať už jsou označováni jako zahraniční agenti, vlastizrádci či špioni, každý den přicházejí média s dalšími jmény. Nezanedbatelnou část pronásledovaných tvoří vrstva, již jsme si zvykli označovat jako vědecká a kulturní inteligence. (…)