Ruské dilema

Ruské dilema je souborem esejů, jež nejsou systematickým výkladem dějin ruské literatury 20. století, ale spíše zamyšlením nad osudy postav ruského kulturního dění v době, kdy zlo bylo legitimní součástí společnosti. Texty tvoří jakýsi imaginární kruh, který začíná Lev Tolstoj a uzavírá Irina Ratušinská. Na počátku tedy klasik proslulý filozofií neprotivení se zlu násilím, na konci současná ruská básnířka, jejímž krédem se stalo zlu se protivit. Mezi nimi mnoho dalších, kteří zlo nepřijali za své a svojí tvorbou a životním postojem mu vzdorovali (Zamjatin, Bulgakov, Nabokov, Pasternak…), ale i těch, kteří vstoupili do jeho služeb a na jeho nevyzpytatelnost posléze doplatili. Složitým vnitřním vývojem prošly spisovatelské osobnosti, které po letech strávených na Sibiři v sobě umlčely kritický hlas a svým uměleckým programem učinily bezkonfliktnost. Autorčinou snahou bylo nezahltit čtenáře vyčerpávajícími informacemi, ale v kontextu nelehké doby popsat velké příběhy. Příběhy o lidech obdařených talentem, v jejichž nitru se odehrávala dramatická dilemata. Knihu doprovází mnoho fotografií a dokumentů.

…Vo vydarených, ľudsky presvedčivých portrétoch občas nenáležite vystrčí mentorské rožky autorská glosička najsúčasnejšej súčasnosti… ale je to len ľahučký dotyk bičíka, a nie poriadne šľahnutie, ktoré by si tá naša i česká najsúčasnejšia súčasnosť zaslúžila. Je dobré, že autorka medzi Radkami nezabúda na smutný fakt nevykynožitelnosti tupej moci, knižka dokumentuje, ako sa proti nej so všetkou vehemenciou spomínaných veľkých postaviť… ale to už budú súčasné príbehy iného autora a jeho dilema…
prof. PhDr. Eva Kollárová, Ph.D. pro Literárny týždenník

…Ivana Ryčlová ve svých esejích o ruské literatuře dává čtenáři víc než pouhý sled zajímavostí – míří na podstatu toho kterého osudu. Připravila mi krásné chvíle a donutila mě znovu vzít a brát do rukou četné originály i překlady. Děkuji jí za to.
prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.

PhDr. Ivana Ryčlová, Ph.D. (*1965), vystudovala obor ruský jazyk a literatura – historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Zabývá se dějinami ruské literatury a ruského dramatu 20.–21. století a literárněhistorickými aspekty vztahu tvůrčí osobnosti a totalitního systému Ruska. Je samostatným výzkumným pracovníkem Centra pro studium demokracie a kultury, externě přednáší na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Je autorkou monografie věnované Venediktu Jerofejevovi Bílý tanec (2001), překladu románu Iriny Ratušinské Šedá je barva naděje (2001) a překladů současných ruských dramat. Publikuje především v literární a kulturní příloze Revue Politika.