Mrtvý indián, dobrý indián

Mrtvý indián, dobrý indián

Konec klukovských dobrodružství v knižní ilustraci po roce 1948
Vojtěch Hanuš
Jiří Hanuš

Únor 1948 znamenal reálný a současně symbolický předěl v dějinách české moderní kultury. Devastující vliv politiky KSČ, závislé na sovětských vzorech a budující podle nich totalitární utopický systém, se projevil na všech úrovních a ve všech kulturních oblastech. S jistou nadsázkou by se ovšem dalo říci, že „únor“ začal působit již od roku 1945, po osvobození. Komunistická strana Československa, tvářící se ještě na oko demokraticky, uplatňovala v oblasti svého vlivu restrikce, cenzuru a verbální štvanice na své oponenty. Jména Jaroslava Štolla, Arnošta Kolmana, Gustava Bareše, Josefa Rybáka a Jiřího Taufera, abychom jmenovali jen nejvýznamnější komunisty, je možné zmínit nikoli v souvislosti s poúnorovou „Biafrou ducha“, ale již s podřízeným postojem vůči sovětským drakonickým opatřením proti „protilidovým živlům“, básníkům Anně Achmatovové a Michailu Zoščenkovi v roce 1946. Dalo by se říci, že právě v proruské a slavjanofilské euforii, jíž se ubránili jen nemnozí, můžeme spatřovat předobraz únorových změn a stalinského teroru. Sovětský svaz byl v podstatě nekritizovatelný a takřka všichni umělci, zejména spisovatelé, si dobrovolně nasadili náhubek autocenzury. Nekritický vztah ke komunistickému impériu a jeho reprezentantům, který v oné době sdílel například i takový kritický duch, jako byl Václav Černý, šel ruku v ruce s rozkvětem nového českého nacionalismu, který se objevil logicky v době válečné a který po roce 1945 našel své bizarní vyjádření v konceptech ministra školství a osvěty Zdeňka Nejedlého, kterého Antonín Brousek svého času označil vtipně jako „krasoumného profesora neklamně biedermayerovského přístřihu“. Komunisté byli v jeho pojetí dědicové nejlepších tradic českého národa, přičemž tyto tradice byly zredukovány na některá jména a trendy. Již před únorem 1948 ohlašoval změny v kultuře jazyk, citlivý symbol všech symbolů, když se začalo nadmíru užívat výrazů „protilidový“, „dekadentní“, „formalistický“ nebo „avantgardistický“. Byly to ostatně výrazy, které se brzy po únoru stávaly „zatykači“. (…)

Koupit

Objednejte si předplatné časopisu za zvýhodněnou cenu.